Chov sladkovodních rejnoků

Na těchto stránkách bych se chtěl podělit o některé zkušenosti s chovem sladkovodních rejnoků. Přestože chovatelů těchto ušlechtilých paryb stále přibývá, není dostupné příliš informací o nárocích tohoto koníčka a pokud se informace objeví, jsou často protichůdné, neúplné apod.

Proto budu velice rád, když ti z vás, kteří mají zkušenosti a jsou ochotni se o ně podělit přispějí svojí „troškou do mlýna“ .

Se sladkovodními rejnoky jsem se poprvé setkal někdy po roce 2000 při návštěvě Obřího akvária v Hradci Králové. Od počátku mě rejnoci fascinovali ladným pohybem ve vodě. Postupem času (tak jak jsem získával informace o jejich způsobu života, o jejich až geniálním genetickém vybavení, o způsobu jejich rozmnožování atd… )jsem stále více a více toužil vrátit se ke svému koníčku z mládí – tj. akvaristice, ale tentokrát zaměřené výhradně na sladkovodní rejnoky. Asi před šesti lety jsem naprostou náhodou zavítal do pěstírny akvarijních ryb p. Papíka v Dříteči u Pardubic. Opět zcela náhodou jsem v jejich akváriích uviděl importované mladé rejnoky. Tehdy jsem ještě neznal absolutně nic o druzích rejnoků, jakých dorůstají velikostí a tak jediným kritériem při rozhodování o koupi prvního páru byla cena. A tak jsem si poprvé přivezl domů pár potamotrygon reticulata. Štěstí mi přálo ještě jednou, a to tím, že jsem v této pěstírně potkal p. Miloše Kroupu, který mi postupně předával postupně své znalosti o chovu sladkovodních rejnoků, za což mu zpětně patří moje obrovské poděkování.

S odchodem do důchodu jsem se tomuto koníčku začal věnovat ve větší míře a dnes chovám celkem asi 30 kusů rejnoků v 9 druzích.

Doporučení  pro chov rejnoků

POZOR: na konci ocasu mají jedovatý trn. Bodnutím mohou způsobit vážné zdravotní potíže až ochrnutí!!! Zobrazené foto je případ z r. 2015, který se stal jednomu z největších chovatelů rejnoků v Evropě p. Jamiemu Barrettovi. Léčba trvala několik týdnů a byla poměrně bolestivá.

Rozlišení pohlaví:

  • samice má u kořene ocasu dvě menší ploutvičky, samec místo nich má dva pářící orgány –pterygopody. Pohlavní dospělosti dosahují ve věku 2-4 let.

Voda:

  • Tvrdost není zcela podstatná, já je mám ve vodě cca 15 st.N (cca 400 mikrosímens), běžně se chovají až do 20 st.N
  • pH v rozmezí 6,8 -7,8
  • Pozor: jsou choulostiví na vodu obsahující velké množství odpadních látek (dusitany NO2), proto je nutný vysoce účinný, nejlépe venkovní filtr. K tomu je vhodné jednou týdně vy2měnit cca 20-25 % vody. Je dobré zakoupit sadu na testování dusitanů a dusičnanů a občas vodu testovat. Při účinném filtrování se dusitany mění na dusičnany a ty jsou již méně nebezpečné, avšak i tak je nutná pravidelná výměna části vody.
  • Teplota vody 26-28 st.C. Já sám mám stále teplotu kolem 28 st.
  • Pozor: vodu je vhodné ohřívat průtokovými ohřívači, které se dají zakoupit v akvaristice (Altman apod.) nebo topítko vkládat do externího filtru, tedy tak, aby rejnoci nepřišli do přímého styku s topítkem. Nevhodné jsou klasická topítka přímo v nádrži, protože rejnoci neustále „šmejdí“ po nádrži a mohli by se o topítka umístěná v akváriu spálit!

Krmení:

  • Mladé jedince rozkrmuji živými nitěnkami, případně menšími žížalami. Žížaly je vhodné 24 hod. před zkrmením nechat v čistém písku nebo jen v plastové krabičce aby se jim vyprázdnily vnitřnosti.
  • Velice rádi konzumují i roupice – pozor ale na překrmení – je to tučná potrava.
  • Postupně lze zkoušet mražené patentky, černé komáří larvy, moučné červy apod. Krmení mraženými patentkami však používat jen málo, pozoroval jsem u kamarádů úhyn mladých jedinců, kteří byli rozkrmování pouze mraženými patentkami.
  • Po několika týdnech je vhodné zkoušet podávat kousky mražených ryb (grundle), nebo nakrájené krevety (lze koupit v Makru tu nejmenší vyloupanou velikost).
  • Živou potravu požírají okamžitě, nitěnky, které vyčnívají z písku neustále hledají a přehrabávají písek, což jim velice svědčí.
  • Při pokusech o přechod na mraženou potravu by neměla potrava zůstávat dlouho na dně, aby nedocházelo k jejímu rozkladu. Pokud ji nesežerou v krátké době, pak zbytky mražené potravy odsát!

Osázení nádrže:

  • Já sám mám v jedné nádrži s p. reticulata několik rostlin Anubias. Trnuchy je neničí, rostliny dobře prospívají. Větší druhy trnuch však rostliny spolehlivě poničí, zejména trvalým bagrováním v písku.
  • Společně s trnuchami jsem míval v nádrži na doplnění několik skalár Altum a několik skalár klasických. Tak jak trnuchy postupně rostly staly se však i dospělé skaláry jejich kořistí… poměrně drahé krmení… stejně tak mi nevyšel pokus dát k poměrně mladým rejnokům (15 cm) mladé herosy nebo geophagusy… vždy to skončilo ulovením těchto ryb rejnoky a sežráním.
  • Není vhodné dávat do nádrže jakékoliv sumečky apod. – obtěžovali by rejnoky.
  • Pokud dáme do nádrže společně menší druhy ryb, je možné, že je trnuchy uloví. Zejména prý mají rády neonky a danie, které v noci spí u dna nádrže a jsou snadnou kořistí… ☺